Manéž |
Rok |
Učinkující |
1. |
1987 |
Marie Rottrová, Jiří Pecha, Chantal
Poullain, Lenka Filipová, Filharmonica clown (Italové), Olympic |
2. |
1988 |
Chantal Poullain, Hana Hegerová,
Arnošt Goldflam, Pražský výběr, Michael Kocáb, Pavel Bobek, Miroslav Horníček |
3. |
1988 |
Jiří Stivín, Boris Hybner, Stromboli
s Bárou Basikovou, Brenda Vendurini (Italka), Petr Nárožný |
4. |
1989 |
Michal Nesvadba, Jiří Pecha,
František Kocourek, Tomáš Hanák, Jitka Molavcová, Laura a její tygři, Tom Nody
(Američan) |
5. |
1991 |
Vladimír Polívka, Iva Bittová,
Jiří Pecha, Marta Kubišová, Július Satinský, Richard Muller, Petr Hapka, Dobrý
večer kvintet, Tomas Kubínek (Čechokanaďan) |
6. |
1992 |
Milan Markovič, Zora Jandová, Inka
Zemánková, Josef Nos, Frederic Zippern, Diego Stirman (Argentinec), Chantal Poullain, Jiří Pavlica |
7. |
1993 |
Ondřej Havelka, Alexander Zoltán
(Australan), Wure Wure (Belgičané), živá zvířata - pštros a jaguár |
8. |
1993 |
Radek Brzobohatý, Fló Villaceque
(Francouzka), Gustav Parking (Francouz), Šum svistu |
9. |
1994 |
Marián Labuda, Laco Deczi, Vlastimil
Redl, Howard Button (Američan), František Vainbuch (Čechokanaďan), Jiří Pavlica |
10. |
1994 |
Milan Lasica, Ida Kelarová, Carlo Pastori a Roberto Abiati (Italové) |
11. |
1994 |
Lucie Bílá, Michael Kocáb a Kuhnův
sbor, Jan Spálený a ASPM, Nola Rae (Australanka) |
12. |
1995 |
Marián Labuda, Ondřej Havelka, Lenka
Filipová, Milan Lasica, Bára Basicová, Chantal Poullain, Vladimír Polívka |
13. |
1995 |
Pavel Zedníček, Jiří Korn, Jan
Ruml, Symfonik Rumpál, Milota Macharáček |
14. |
1996 |
Lucie Bílá, Simona Krainová, Hana
Horová, Full House, bratři Veithové + Big band |
15. |
1996 |
Josef Dvořák, Karel Gott, Mojmír
Caban, Ján Melkovič, Zuzana Maurery, Pavol Šago, Ladislav Hubáček, Kateřina Růžičková, Stanislav Štěpka |
16. |
1996 |
Jiří Suchý, Janek Ledecký, Boris
Hybner, Jiří Pecha, Arnošt Goldflamm, Dana Hlavsová |
17. |
1997 |
Segio Bini Bustri, Arnošt Goldflamm, BSP - Kamil Střihavka, Michal Pavlíček, Ota Baláž |
18. |
1997 |
Thomas Kubínek, Žlutý pes, Dáša
Bláhová, Libor Olšan |
19. |
1997 |
Eva Urbanová, Veronika Žilková, Michal Nesvadba, Jiří Pecha, skupina Fleret |
20. |
1998 |
Radek Balaš, Petr Dopita, Ivana
Christová, středoevropský soubor bicích nástrojů DAMA DAMA, Miloš Zapletal ml.,
Marián Zedníkovič |
21. |
25.10.1998 |
Petr Kasnar, Věra Bílá, Pražský výběr, Baletní jednotka KŘEČ |
fotky 22. |
25.4.1999 |
Monika Maláčová, Karel Šíp, Jiří Pecha, Laco Deczi a skupina Cellula New York |
23. |
1999 |
Petr Janda a skupina Olympic, Jožka Černý a cimbálová muzika Grácia, Zdeněk Korčián, dudačky ze Strakonicka, Jiří Pecha |
fotky 24. |
5.2.2000 |
Zuzana Stivínová, Richard a Vladimír Tesaříkovi, Jirí Bartoška, Ludek Sobota |
fotky 25. |
4.11.2000 |
Petra Jungmanová, Diego Stirman, Nino Montalto, The Backwards, Jirí Pecha |
fotky 26. |
17.3.2001 |
Zuzana Stivínová, Vladimír Elvis Lichnovský, Zdeněk Korčián, Čechomor |
fotky 27. |
9.11.2001 |
Sestry Havelkovy, Václav Strasser, Bernard Collins
Philippe Martz (BP ZOOM), Arnošt Goldflam
|
fotky 28. |
27.4.2002 |
Ivana Chýlková, Pavel Liška a Tomáš Matonoha, Jiří Pecha, Jiří Macháček se skupinou MIG 21 |
fotky 29. |
11.2002 |
Zuzana Stirská, GOSPEL TIME, Ondřej Brzobohatý, Radoslav Brzobohatý, Martin Trnavský, Radim Novák, Milan Šteindler, David Vávra |
fotky 30. |
26.4.2003 |
Jiřina Bohdalová, Karel Šíp, Jiří Korn, JK.Company, 4TET Jiřího Korna, Aťka Janoušková, Jiří Krytinář, Petr Huss, Táňa Lužová |
fotky 31. |
2.8.2003 |
GRAND MANÉŽ BOLKA POLÍVKY Boris Hybner, Daniel Nekonečný a Šum svistu, Christian Dirr, Železný Zekon (Zdeněk Knedla), Jaromír Joo a leopardice Novinka, Renata a Jiří Berouskovi, koně Athos a Aramis, Jiří Pecha |
fotky 32. |
17.11.2003 |
SILVESTROVSKÁ MANÉŽ BOLKA POLÍVKY Jiřina Bohdalová, Karel Šíp, Marek Eben, Miroslav Donutil, Jaroslav Uhlíř, Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Jiří Korn, Martin Dejdar, Lucie Bílá, Michael Kocáb, Zlata Kinská, Leona Kvasnicová (Qaša), Adélka Srncová, Jiří Schmitzer, Pavel Liška, Tomáš Matonoha, Martin Trnavský, Radim Novák, Michal Nesvadba, Arnošt Goldflam, Pavel Zedníček, Jiří Pecha |
fotky 33. |
15.05.2004 |
Jindřich Zobl, soubor Divadla Bez zábradlí, Romano Rat, Silvio de Jesus Silva Alvarenga, taneční skupina VUS Ondráš, Horkýže Slíže, Martin Trnavský, Radim Novák, Jiří Pecha |
fotky 34. |
13.11.2004 |
Jitka Molavcová, Jiří Suchý, Jiří Korn, 4TET, Josef Polášek, Pavel Strouhal, Jan Bursa, Václav Muška, Dominik Budlovský, Olga Dvořáková, Jiří Pecha |
fotky 35. |
14.05.2005 |
Bára Hrzánová, Condurango, Ondřej Brzobohatý, Bůhví, Rychlé šípy (Slovácké divadlo Uherské Hradiště), Jiří Pecha |
fotky 36. |
12.11.2005 |
Helena Vondráčková, Arnošt Goldflamm, Jiří Pecha |
fotky 37. |
20.05.2006 |
Milan Lasica, Jitka Čvančarová, Petr Malásek, Jiří Bubeníček, Oto Bubeníček, Michael Kocáb, Natálie Kocábová, Glenn Proudfoot, Leona Kvasnicová |
fotky 38. |
4.11.2006 |
Boris Hybner, Marta Jandová, Arnošt Goldflam, Petr Janda, Josef Dvořák, Marián Labuda |
fotky 39. |
31.03.2007 |
Anna Polívková, Szidi Tobias, Petr Hapka, Michal Horáček, Josef Polášek, Pavel Liška, Laďa Kerndl a Jaromír Hnilička |
fotky 40. |
13.10.2007 |
Lucie Bílá, Marián Labuda, Karel Šíp, Henna Kaikula, Jiří Pecha, Miroslav Hanák, Badjala Diaby, Daniel Jirků, Petr Tran Quang Trung, Kryštof Adámek |
|
|
Když za mnou Miloš Zapletal přišel s nabídkou hrát v
nějakém televizním programu, tak jsem mu řekl, že pokud půjdu do televize, tak
jedině s programem, který budu dělat sám a který bude záviset na mě. Považoval
jsem to více méně za vyřízené, protože pro televizi jsme tehdy moc košer nebyli.
Po krátkém půlročním jednání se Miloš vrátil a říkal:
Můžeme to zkusit." A tak jsme vymysleli Manéž. A mě to začalo bavit.
Mnoho kolegů mi vyčítalo, že to "není vhodné člověka mého formátu",
že se profanuju v televizi a tak dále. Nejenže jsem to za profanaci nepovažoval: v
televizi jsem viděl Menšíka, Sováka, Wericha, Kopeckého Horníčka, Lasicu,
Satinského…, ale šlo mi o jakýsi pokus propašovat do televize ty naše
"kalamajky", ty naše věci. V tom smyslu - možná i hrdopyšně - jsem si
připadal užitečný, trochu jako pašerák humoru do české televize (ne že by
předtím žádný neměla). Argumenty mých puristických přátel a košeráků, že se
mám věnovat čistému umění, se po čase rozptýlily, protože mnozí z nich se o
televizi nemotorně pokoušeli a z některých těch "vyčítačů" se stali
dokonce pilní diváci Manéže.

V té době se televize pomalounku začínala otevírat a my jsme se snažili tu
štěrbinu ještě více pootevřít. Docházelo často ke přím s dramaturgem nebo s
ředitelem a to měl člověk dobrý pocit, když něco do Manéže protlačil,
propašoval, jako například Michaela Kocába, který se u nás objevil těsně potom, co
měl jeho Pražský výběr zákaz vystupovat.
První pořad měl úspěch, druhý pořad měl úspěch, získávalo to ohlas, lidé
psali dopisy, začínali mít Manéž za svou. Do té doby jsem žil v dojmu, že mě
hodně lidí zná, a byl jsem překvapený, že mě hodně lidí nezná. Dopisy, které
přicházely, byly dokonalé. Například: Co to dělám s naší paní Hanou Hegerovou,
jako by si ve vězení nevytrpěla dost, že nemohu zesměšňovat tuto velkou postavu
naší kultury, jak se takový šašek může o takovou osobnost otírat a že si to se
mnou vyřídí jinak. Většina dopisů zněla sympaticky, lidé se svěřují se svými
těžkostmi, dostávám dopisy z nemocnice, z blázince, dokonce i z vězení.

Také mi došlo pár dopisů, kde mi bylo vyčteno, že mluvím sprostě. U nás jsou
vůbec lidé hákliví na vulgarismy. Jako kdyby se neslyšeli. Ale já si nepřipadám
vulgární, sprosté slovo čas od času použiju, protože mám dojem, že v jistých
souvislostech by chybělo. My jsme mnohem skrupulóznější než třeba ve Francii, kde
komici i intelektuálové v televizi používají sprostá slova, až i mně to je někdy
protivné. Oni schválně detabuizují, což je vlastně posláním šaška.
Odtabuizovávat. Takže pak dostanu dopis: "Ty hajzle, mluvíš sprostě!" Kdyby
aspoň napsal: "Ty hajzle, přestaň odtabuizovávat!"
Nechci jenom bavit, chci také provokovat. Někteří lidé to ovšem nepochopí nikdy,
ať dělám, co chci, a ti, co to pochopí, ti už to chápou dávno. Tam jde opravdu jen
o pár lidí, kteří jsou na pokraji pochopení.
Manéž má pro mě jednu malinkou nevýhodu. Trochu jsem se s tím ale naučil
zacházet. Co vzniká na místě v kontaktu s lidmi, nemusí vyjít na obrazovce. Takže
se může stát, že diváci v Manéži se smějí a ti před obrazovkou nechápou čemu.
To periferní vidění je samozřejmě odlišné od oka kamery. A chybí vůně.
Potěšilo mě, že nejenom u nás, ale i v emigraci si kazety s Manéží pouštěli a
půjčovali. A také jsem si řekl, alespoň ve Vizovicích pochopí, že něco dělám.
Pokud není někdo ve Vizovicích v televizi, nepovažují ho za herce. Manéž má i svou
druhou tvář: mnoho lidí mě pak považuje za "toho" z Manéže a jinak mě
vidět nechtějí. Když dávali v televizi NĚŽNÉHO BARBARA, spousta lidí byla
zklamaná, protože nechtěli vidět avantgardního kumštýře Vladimírka, ale toho
Bolka z Manéže. Snažím se tomu nepodlehnout, protože nechci dělat jenom Manéž.
Manéž má ještě jednu nevýhodu: lidé mě na ulici potkávají a říkávají:
"Vždyť vy vypadáte docela sympaticky, vždyť vy jste docela hezký člověk, v
té televizi vypadáte mnohem hůř."
|